Rukopis Gregora Johanna Mendela
  • Úvod
  • O rukopisu G. J. Mendela
  • G. J. Mendel
    • Gregor Johann Mendel
    • Muzeum G. J. Mendela
    • Web Opatství
  • Aktuality
  • Projekt Mendelův rukopis
  • Kontakt
  • Cz
  • En
  • De

O rukopisu Gregora Johanna Mendela

Mendelem vlastnoručně psaný dokument

Jedna z nejcennějších památek, kterou vlastní starobrněnské opatství, je originál významného rukopisu Gregora Johanna Mendela (1822-1884) z roku 1865, pojmenovaného Versuche über Pflanzen-Hybriden (Pokusy s rostlinnými hybridy).

Jedná se o jedinečný, Mendelem vlastnoručně psaný dokument v novogotické kurzívě, tzv.  kurentu, skládající se z 12 dvojlistů, ve kterém Mendel shrnul výsledky svých mnohaletých pokusů ke zkoumání dědičnosti. Jedná se o zásadní dílo počátků výzkumu genetiky a jediné dochované přímé svědectví o jeho klíčových pokusech.

Augustiniánský klášter

Právě zde na Starém Brně, v prostorách augustiniánského kláštera, konal Mendel v letech 1854 až 1864 pokusy s křížením hrachu, aby zjistil, jak se dědí jejich jednotlivé znaky. Na své pokusy se pečlivě připravil a nebylo náhodné, že si k tomu vybral právě tuto rostlinu, neboť přesně věděl o jejích přednostech. Z obchodů si sehnal 34 odrůd hrachu a dva roky pak sledoval stálost jejich znaků. Poté si nakonec vybral 14 odrůd, které vykazovaly dvojice sedmi dobře rozlišitelných znaků (například dvojice odrůd se žlutými semeny a zelenými semeny nebo fialovými a bílými květy apod.)

Mendelova práce

Přednášku o výsledcích svých pokusů proslovil na pokračování na dvou schůzích Přírodozkumného spolku (Naturforschender Verein) dne 8. února a 8. března 1865 v budově Vyšší státní reálky na ulici Jánská 22.

O této Mendelově práci a přednášce by se svět pravděpodobně nedozvěděl, nebýt Gustava von Niessla, sekretáře Přírodozkumného spolku, který si rukopis přednášky od Mendela vyžádal a v roce 1866 tuto práci publikoval v ročence spolku Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn. Na titulní straně Mendelova rukopisu je dodnes Niesselova vlastnoruční poznámka objednávky 40 ks výtisků pro Mendela. Zvláštní otisky Mendel rozesílal vědcům, o kterých se domníval, že by jeho práci mohli rozumět.

Kromě zvláštních otisků rozeslal Přírodozkumný spolek objemné svazky ročenky s Mendelovou prací 133 učeným společnostem, vědeckým akademiím, univerzitám a spolkům v Evropě i v zámoří

Mendelovy spisy

Ve své době však nebyly jeho pokusy doceněny a Mendel byl jako zakladatel genetiky znovuobjeven až v roce 1900, tedy po jeho smrti. To je také důvod, proč se s jeho písemnou pozůstalostí zprvu zacházelo lehkomyslně. Po roce 1900 zájem o Mendelův život a jeho práci rostly. Brzy se však ukázalo, že je jen velmi málo zachovalých původních rukopisů, zejména těch, které se týkaly jeho výzkumů. Vzniklo dokonce podezření, že Mendel všechny své spisy před svou smrtí zničil.

Při pátrání byl však naštěstí Mendelův rukopis jeho stěžejní přednášky nalezen v odpadkovém koši a uchován v archivu Přírodozkumného spolku. Tam ho objevil Mendelův první životopisec dr. Hugo Iltis. Bylo v plánu, že tento nalezený dokument bude prodán a výtěžek z prodeje bude použit pro činnost spolku. Prodej se však neuskutečnil a rukopis zůstal v držení Přírodozkumného spolku v Brně až do roku 1945, kdy byl uložen v bezpečnostní schránce u jedné z bank.

Po osvobození se však spis již nenašel a vzniklo podezření, že byl odvezen ještě před osvobozením Brna německým vedením spolku neznámo kam. Od té doby byl považován za ztracený.

Podle některých informací se Mendelův rukopis na konci války dostal do úschovy členů augustiniánské provincie v Čechách, později augustiniánského vikariátu ve Vídni a roku 1987 byl zapůjčen augustiniánům v Německu, kde měl být v držení augustiniánského kněze Clemense Richtera ze Salcburku, potomka Mendelovy sestry Veroniky. Až v létě 1992 byla otištěna faksimile originálu Mendelovy rukopisné přednášky v Německu a poukázala tak na existenci svého původního zdroje. 

Dílo bylo uschováno u členů Mendelovy rodiny a díky českým diplomatům a podpoře Vatikánu se podařilo německou stranu a Mendelovy potomky přesvědčit, že rukopis je stále majetkem starobrněnského kláštera, neboť vše, co řeholníci v klášteře vykonají, náleží klášteru.

Průlomové dílo z počátků genetiky se po složitém vyjednávání nakonec v roce 2012 po 25 letech vrátilo do Česka. Jenže o tři roky později byl za podivných okolností dokument opět odvezen do Vídně, kdy se až po ročním vyjednávání v roce 2018 vrátilo toto „rodinné stříbro lidstva“ zpět do místa svého původu, do starobrněnského kláštera.

dji_0105-2100

Řekli o Mendelovi...

S osobností G. J. Mendela jsem se poprvé seznámila jako studentka ve svých 20 letech. Dříve to ani nebylo možné, protože genetika jako „buržoazní pavěda“ byla u nás zakázána. V roce stého výročí od uveřejnění Mendelovy průkopnické práce, kdy byla genetika vzata na milost, jsem měla to štěstí, že jsem se mohla nejen seznamovat s touto vědou a s historií jejího objevu, ale mohla jsem své poznatky také předávat dál.

Po celý svůj profesní život jsem nepřestala obdivovat osobnost Mendela, kterému bylo umožněno v příznivém prostředí augustiniánského kláštera projevit svou genialitu a houževnatost a dospět k objevu, který znamenal „největší objev v biologii za posledních pět století“. Vážím si jeho odvahy zcela originálním způsobem se pustit do řešení principů dědičnosti. Proto také jeho poznatky nebyly vzhledem k tehdejší úrovni vědomostí dlouho pochopeny.

Sám Mendel byl však přesvědčen, že je „zanedlouho celá svět uzná“. A to se stalo. Díky Gregore!

Jiřina Relichová, profesorka genetiky

Rukopis Gregora Johanna Mendela

Zobrazit vše

Mohlo by Vás také zajímat

Augustiniánské opatství a farnost
Muzeum Gregora Johanna Mendela
Socha pro Mendela

© 2025 Rukopis Gregora Johanna Mendela Vyrobil a provozuje GRAFIQUE.