Rukopis Gregora Johanna Mendela
  • Úvod
  • O rukopisu G. J. Mendela
  • G. J. Mendel
    • Gregor Johann Mendel
    • Muzeum G. J. Mendela
    • Web Opatství
  • Aktuality
  • Projekt Mendelův rukopis
  • Kontakt
  • Cz
  • En
  • De

Gregor Johann Mendel

Život Gregora Johanna Mendela

Česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích (německy Heinzendorf bei Odrau) ve Slezsku v domě čp. 58 (nyní čp. 69) Antonu Mendelovi a matce Rosině rozené Schwirtlich. Dnes jsou Hynčice část obce Vražné v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji.

Rodný dům J. G. Mendela je poměrně rozsáhlý rolnický statek, který byl v roce 1966 zapsán jako kulturní památka. Dům byl v roce 2007 s významnou pomocí evropských fondů zcela rekonstruován a dnes může návštěvníkům nabídnout kromě muzejní expozice také konferenční a společenské místnosti.

Řekli o Mendelovi...

S osobností G. J. Mendela jsem se poprvé seznámila jako studentka ve svých 20 letech. Dříve to ani nebylo možné, protože genetika jako „buržoazní pavěda“ byla u nás zakázána. V roce stého výročí od uveřejnění Mendelovy průkopnické práce, kdy byla genetika vzata na milost, jsem měla to štěstí, že jsem se mohla nejen seznamovat s touto vědou a s historií jejího objevu, ale mohla jsem své poznatky také předávat dál.

Po celý svůj profesní život jsem nepřestala obdivovat osobnost Mendela, kterému bylo umožněno v příznivém prostředí augustiniánského kláštera projevit svou genialitu a houževnatost a dospět k objevu, který znamenal „největší objev v biologii za posledních pět století“. Vážím si jeho odvahy zcela originálním způsobem se pustit do řešení principů dědičnosti. Proto také jeho poznatky nebyly vzhledem k tehdejší úrovni vědomostí dlouho pochopeny.

Sám Mendel byl však přesvědčen, že je „zanedlouho celá svět uzná“. A to se stalo. Díky Gregore!

Jiřina Relichová, profesorka genetiky

Mendelovo muzeum a včelín

Včelaření bylo Mendelovou láskou. Již jeho otec ho seznamoval se základy včelaření. V opatství, kam Mendel v roce 1843 přichází, našel pro včelaření ideální podmínky.

V Brně vznikla roku 1854 včelařská sekce Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, která mezi lety 1868 a 1869 přerostla ve vlastní Včelařský spolek moravský. Významnou osobností včelařství byl F. X. Živanský, který v roce 1868 uvedl do spolku i Mendela.

V témže roce si nechal Mendel postavit včelín pro 15 včelstev se skladem a s malou pracovnou. V období nejaktivnější včelařské činnosti měl ještě další včelstva na pozemku u včelína. Za včelínem je sklep, kde Mendel zkoušel původně včelstva zimovat, což se kvůli vlhkosti ukázalo jako nevhodné.

Kromě toho, že Mendel zkoušel různé způsoby zimování včelstev, zasadil se také o výsadbu medonosných rostlin na svazích hradu Špilberk, nebo sestavil matematický model pro hodnocení probíhající snůšky.

O Mendelově včelaření víme primárně díky krátkým sdělením, která jsou zaznamenána v dvojjazyčném časopise Včela brněnská. Díky nim se dozvídáme i o trpké zkušenosti s nebezpečnou nákazou včel, kterou byla hniloba plodu. Mendel veškerá svoje včelstva zničil a zařízení desinfikoval, což doporučoval udělat i ostatním včelařům. Toto praktické východisko platí dodnes.

Mendel patřil po odborné stránce mezi přední včelařské výzkumníky své doby. Jeho nemenší zásluhou je, že své znalosti dával k dispozici včelařské veřejnosti, kdykoli o ně někdo projevil zájem.

Mendel a meteorologická stanice

Gregor Johann Mendel je ve světě známý jako zakladatel genetiky. Již ale méně se ví, že byl ve své době i významným meteorologem. Mendel ve svých meteorologických měřeních navázal na Dr. Pavla Olexíka, primáře nemocnice u sv. Anny v Brně, který mu byl velkým vzorem a se kterým spolupracoval. Měření teploty a tlaku vzduchu Mendel prováděl a zapisoval třikrát denně v přesný čas.

První Mendelova práce z oblasti meteorologie „Poznámky ke graficko-tabelárnímu přehledu meteorologických poměrů Brna“ vychází v němčině v roce 1862. V práci Mendel publikuje měření, která prováděl Olexík. V letech 1863−1866 a v roce 1869 Mendel publikuje „Meteorologická pozorování z Moravy a Slezska“.

V roce 1868 se Mendel stává opatem augustiniánského kláštera. V areálu opatství zákládá Mendel v roce 1878 meteorologickou stanici. Na této stanici provádí měření pro c. k. Centrální ústav pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni. Zde kromě teploty a tlaku vzduchu měří i srážky a extrémní teploty na pokusné ploše. Vše velmi pečlivě zaznamenává do grafů a tabulek. Kromě počasí se soustředí i na zjišťování hladiny podzemní vody ve studni, stav ozonu ve vzduchu a pozoruje i sluneční skvrny.

Mendel si všímá také mimořádných meteorologických úkazů. V článku „Smršť z 13. října 1870“, jako první na světě popisuje výskyt tromby (tornáda), které v říjnu 1870 poničilo opatství a část Brna.

Poslední výkaz měření vyplněný Mendelem pochází z července 1883, kdy nemocný Mendel již nemůže pozorovat a měřit. 6. ledna 1884 Mendel umírá.

Mendel zapisoval svá meteorologická pozorování pět let a jeden měsíc. I v práci z oblasti meteorologie se projevuje jeho pečlivost, přesná vědecká práce a výborné znalosti přírody.

 

01
mendlak_2

Mohlo by Vás také zajímat

Augustiniánské opatství a farnost
Muzeum Gregora Johanna Mendela
Socha pro Mendela

© 2023 Rukopis Gregora Johanna Mendela Vyrobil a provozuje GRAFIQUE.